Jiří Antonín Benda: Ariadna na Naxu (Ariadne auf Naxos) – Thésee, nevoláš mě?

V melodramu z roku 1775 je zpracován antický příběh o Théseovi a Ariadně. Hudba a mluvené slovo se střídají, pouze na několika dramaticky vypjatých místech znějí obě složky současně. Charakter hudby se často proměňuje, vedle klidných, lyrických částí se objevují výrazově vypjatější úseky. V díle se vyskytují některá charakteristická témata, využívá se zvukomalba. Výrazné zvukomalebné plochy zaznívají také ve vybrané ukázce, kdy se Ariadna ráno probouzí na ostrově Naxos a hledá Thésea. Patří k nim postupná gradace hudby líčící východ slunce, pasáže zobrazující mořský příboj i opakující se postup malé sekundy, který ilustruje řev lva.