Filmová hudba se uplatní ve filmu – uměleckém, dokumentárním, zábavném, hraném, animovaném aj.

CHARAKTERISTIKA

Úloha filmové hudby bývá spíše doplňující. Hudba doprovází dění ve filmu, dotváří a někdy i předjímá dějové a emocionální situace, působí jako zvuková kulisa apod. Má-li hudba nebo hudební tematika ve filmu významnější, nebo dokonce dominující roli, hovoříme o hudebním filmu. Ve filmové hudbě se mohou uplatnit různé hudební žánry a styly, může vycházet ze stylů artificiální i nonartificiální hudby. Skladatel filmové hudby se řídí dramaturgií filmu. Jeho kompoziční záměry jsou předem determinovány z hlediska časového, obsahového i  hudebně stylového.

FILMOVÁ HUDBA VE 20. STOLETÍ

Němý film
Počátky filmové hudby jsou spjaty s němým filmem, který se začal rozvíjet od devadesátých let 19. století. Promítání byla doprovázena hudbou, která zněla z gramofonových desek, orchestrionu apod., častěji se však jednalo o hudbu živě produkovanou. K hudebnímu doprovodu se využíval především klavír, ale i harmonium, varhany, později se uplatnily také menší nástrojové soubory, a dokonce i orchestr. Hudba byla většinou improvizovaná, později byly některé filmy opatřeny zkomponovanou hudbou.

Zvukový film
V letech 1926 – 1927 vznikly první zvukové filmy, ve kterých byly zvuk a hudba zaznamenány na stejném pásu jako obraz. Při kompozici filmové hudby se využívaly zkušenosti z oblasti scénické hudby i z rozhlasových her s hudbou. Do této tvorby se zapojili mnozí renomovaní skladatelé – Arthur Honegger, Darius Milhaud, Paul Hindemith aj. Ve čtyřicátých letech, kdy dosáhla vrcholu tvorba filmové hudby v symfonickém stylu, vznikla i některá specializovaná tělesa zaměřená na produkci filmové hudby. U nás to byl Filmový symfonický orchestr FISYO.
Po 2. světové válce se objevovaly také elektroakustické kompozice, častěji se využívaly styly nonartificiální hudby. Hudba se začala uplatňovat v televizních inscenacích, dokumentárních filmech a dalších audiovizuálních pořadech.
Z filmové hudby vznikají někdy suity nebo jiné hudební útvary. Například Sergej Prokofjev vytvořil z hudby k historickému filmu Alexandr Něvskij stejnojmennou kantátu. Někdy jsou ve filmu využita díla, která nebyla původně napsána pro tento účel –například ve Viscontiho filmu Smrt v Benátkách zní hudba z 5. symfonie Gustava Mahlera.
K předním autorům filmové hudby patří Georges Auric, Isaak Osipovič Dunajevskij, Sergej Prokofjev, Aram Chačaturjan, Aaron Copland, u nás Emil František Burian, Otakar Jeremiáš, Miroslav Ponc, Václav Trojan, Jiří Srnka, Jan Rychlík, Jan Klusák, Miloš Štědroň, Luboš Fišer, Karel Svoboda aj.

Václav Trojan: Císařův slavík – Žabák Václav Trojan je autorem hudby k několika loutkovým filmům výtvarníka Jiřího Trnky. Ve spolupráci obou umělců vznikla skvělá, dodnes oblíbená díla. Filmové zpracování Andersenovy pohádky Císařův slavík je z roku 1948. Trojanova hudba je velmi působivá, vyniká skvělou instrumentací a zvukovou barevností. V části Žabák se uplatní sólový trombón.

Hudební film
V souvislosti se vznikem zvukového filmu se vytvořily podmínky pro rozvoj hudebního filmu, v němž je hudební tematika určující složkou. Oblast hudebního filmu je velmi široká. Zahrnuje jak umělecké, tak dokumentární a publicistické hudební pořady. Jedná se například o záznamy hudebně divadelních představení – oper, baletů, operet, muzikálů a o jejich filmové adaptace. Některá filmová díla jsou přitom komponovaná tak, že dopředu počítají s možnostmi, které nabízejí moderní sdělovací prostředky (televizní opera, filmový muzikál). Rozsáhlou oblast hudebně filmové produkce tvoří životopisné filmy, které jsou zaměřené na významné skladatelské osobnosti, dirigenty nebo interprety. U nás vznikly filmy o Bedřichu Smetanovi (Z mého života), Antonínu Dvořákovi (Koncert na konci léta), Leoši Janáčkovi (Lev s bílou hřívou), Emě Destinnové (Božská Ema) aj.

KONTROLNÍ OTÁZKY

• Co se rozumí označením filmová hudba, hudební film?
• Jak se uplatnila hudba ve filmu v průběhu 20. století a v současné době?