PhDr. Dana Soušková, Ph.D.
Hudební katedra PdF UHK, Rokitanského 62, Hradec Králové
CZ 500 03
Oratorium je rozsáhlejší skladbou pro sóla, sbor a orchestr, komponovanou na duchovní náměty, někdy i na náměty světské – mytologické, historické aj. Pro označení hudebního žánru byl převzat termín, kterým se v italském prostředí označuje chrámová oratoř (oratorium).




ORATORIUM V BAROKU


Vznik oratoria
Oratorium vzniklo v Itálii v období raného baroka a vyvíjelo se souběžně s operou a kantátou. Navázalo na ty druhy duchovní hudby, jejichž texty byly psány formou dialogu – především na dialogické laudy (chvalozpěvy). Pro vývoj oratoria měla zásadní význam skladba Emilia de’ Cavalieriho Rappresentazione di Anima e di Corpo (Hra o duši a těle) z roku 1600, jejímž hudebně stylovým východiskem se stala raně barokní doprovázená monodie. V díle je použit text jedné starší dialogické laudy, který zobrazuje protiklad dobra a zla.

Oratorium latinské, oratorium italské
Termínem oratorium se začal tento hudební žánr označovat kolem roku 1640. Oratoria vycházela námětově z bible – převážně ze Starého, ale i Nového zákona a ze života svatých. Provozovala se v chrámovém prostředí jako duchovní neliturgická hudba. Prováděla se hlavně v postní době před Velikonocemi, kdy se nehrála divadelní ani operní představení. Byla členěna na dvě nebo tři části, mezi které bylo zařazeno kázání. Rozlišovaly se dva typy oratorií – latinské (oratorio latino) a italské (oratorio volgare – lidové).
Latinské oratorium, které zhudebňovalo latinské biblické texty, se ujalo v Římě. V 17. století byl jeho nejvýznamnějším tvůrcem Giacomo Carissimi, který napsal oratoria Jefta, Baltazar, Abraham a Izák aj. Italské oratorium využívalo volně zbásněné texty v italštině. Tento druhý typ oratoria postupně převládl. Protože oratorium v zásadě nebylo určeno ke scénickému provedení, vystupoval v něm vypravěč, který uváděl a komentoval děj. V latinském oratoriu se nazýval historicus, v italském testo (svědek). Tuto zpěvní úlohu plnil zpočátku sbor, později sólový hlas.

Oratorium v období vrcholného baroka
V období vrcholného baroka se podoba italského oratoria proměňovala pod vlivem opery seria. Oratorium se rozrostlo do větších rozměrů, zanikl part vypravěče, text byl zhudebněn formou recitativů a árií. Na rozdíl od opery tu však byly početně využity také ansámbly a sbory. Právě výrazné zastoupení sborových částí bylo pro oratorium příznačné. Díla se vyznačovala bohatým uplatněním orchestrální složky a častým využíváním polyfonie. Z Itálie se oratorium rozšířilo do dalších zemí. V Anglii rozvíjel tradici oratoria v anglickém jazyce Georg Friedrich Händel. Jeho celovečerní díla, která byla určená pro koncertní provedení, vznikala na náměty biblické (Saul, Izrael v Egyptě, Mesiáš, Samson, Juda Makabejský) a mytologické (Semele, Hercules aj.). Händelova oratoria patří k vrcholům barokní oratorní tvorby.

zvuková ukázka  

Georg Friedrich Händel: Mesiáš (Messiah) – Hallelujah
Mesiáš (1741) je Händelovým nejznámějším oratoriem. Seznamuje s Kristovým životem od zvěstování příchodu a narození až po zmrtvýchvstání a poslední soud. V díle převládá radostný výraz, utrpení a smrt ustupují do pozadí. Stejně jako jiná Händelova oratoria je i Mesiáš rozdělen do tří dílů. Vedle samostatných orchestrálních čísel, recitativů, árií a ansámblů v něm dominují velké sborové výstupy. Slavné Hallelujah, které uzavírá druhý díl oratoria, je oslavou Kristova zmrtvýchvstání.


Oratorium v severoněmecké oblasti, pašije
Osobitým způsobem se rozvíjelo v období baroka oratorium v protestantském severním Německu. Navázalo na oblíbené historie s vánoční nebo velikonoční tematikou na texty v německém jazyce, které psal v 17. století Heinrich Schütz. Vrcholnými díly jsou Vánoční oratorium a Velikonoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha.

zvuková ukázka  

Johann Sebastian Bach: Vánoční oratorium
(Weihnachtsoratorium), BWV 248 – Nun seid ihr wohl gerochen

Oratorium má šest částí, které se prováděly v průběhu šesti bohoslužeb během Vánoc a v povánočním období. Bývá proto někdy považováno za cyklus kantát. Vedle původní hudby použil Bach v díle také některá čísla ze svých starších kantát. Děj oratoria uvádějí recitativy evangelisty, ve kterých je použit biblický text. Volně zbásněné texty jsou zhudebněny v áriích. Sborové části jsou dvojího druhu – jedná se o polyfonně zpracované sborové věty na básnický text a o homofonní harmonizace protestantských chorálů. Chorál Nun seid ihr wohl gerochen je poslední částí Vánočního oratoria. Sborové úseky jsou zařazeny do radostně vyznívající instrumentální věty, ve které dominuje zvuk trubek.


V prostředí německé protestantské církve vznikaly pašije – oratoria o ukřižování a zmrtvýchvstání Krista, která se prováděla o Velikonocích. Pašije se psaly na texty evangelií, do nichž se vkládaly samostatně vytvořené básnické úseky. V 18. století pak byl novozákonní text zcela nahrazen volně zbásněným biblickým příběhem. Nejvýznamnějšími díly jsou Pašije podle sv. Jana a Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha.

zvuková ukázka  

Johann Sebastian Bach: Matoušovy pašije (Matthäus Passion), BWV 244 – So ist mein Jesu nun gefangen, Sind Blinde, sind Donner in Wolken verschwunden
Matoušovy pašije jsou monumentálním, téměř tříhodinovým dílem, které Bach uvedl poprvé v kostele sv. Tomáše v Lipsku v roce 1729. Podobně jako Bachova oratoria obsahuje recitativní části, ve kterých evangelista líčí děj, árie, polyfonní sbory a vícehlasé úpravy protestantského chorálu. Část So ist mein Jesu nun gefangen se textově vztahuje k zajetí Ježíše. Je duetem sopránu a altu, do jejichž zpěvu prudce vpadají dva sbory apoštolů s textem Lasst ihn, haltet, bindet nicht. Vzrušená scéna Ježíšova zajetí pokračuje dvojsborem Sind Blinde, sind Donner in Wolken verschwunden. Po Bachově smrti upadlo dílo podobně jako většina Bachovy vokálně instrumentální tvorby do zapomnění. Až v roce 1829 uvedl Matoušovy pašije Felix Mendelssohn-Bartholdy, který tak podnítil zájem o Bachovu hudbu.





ORATORIUM V KLASICISMU


Italské oratorium
V klasicismu se dále rozvíjela tradice italského oratoria. Ke zhudebnění náboženské tematiky se využívaly prostředky soudobé opery – v oratoriu převládaly sólové da capo árie, sbory byly téměř vyloučeny, zařazována byla i efektní instrumentální čísla. Tento typ oratoria pěstovali především italští skladatelé – Giovanni Battista Martini, Giovanni Paisiello, Domenico Cimarosa aj.

Oratorium v severoněmecké oblasti, lyricko-reflexívní oratorium
Osobitou podobu si zachovávalo oratorium v severoněmecké oblasti. Tato tvorba na německé texty byla hudebně různorodá, kromě recitativů a da capo árií byly často zařazovány árie jednodušších forem, sbory a ansámbly. Od oratoria s biblickými náměty se přecházelo k oratoriu lyricko-reflexívnímu, které bylo založené na básnických úvahách vycházejících volně z náboženské tematiky. Oblíbenými náměty se staly Ježíšův život, stvoření světa, roční období aj. Vývoj oratorní tvorby klasicismu vyvrcholil dvěma díly Josepha Haydna – Stvoření a Roční doby.

zvuková ukázka  

Joseph Haydn: Roční doby (Die Jahreszeiten) – Schon eilet froh der Ackersmann
Haydnova pozdní oratorní díla jsou syntézou Händelovy tradice s hudebním stylem vrcholného klasicismu. Oratorium Roční doby vzniklo v roce 1801, libreto napsal Gottfried van Swieten podle Thomsonova Čtvera ročních období. V díle zpívají sbor a tři sólisté – Šimon, jeho dcera Hana a Lukáš, kteří rozmlouvají o životě člověka v jednotlivých obdobích roku. V árii Šimona Schon eilet froh der Ackersmann, která je z části Jaro, se zpívá o práci rolníka na poli. V orchestrálním doprovodu využil Haydn téma z druhé věty své Symfonie G dur č. 94 S úderem kotlů.




ORATORIUM V 19. STOLETÍ


Oratoria s duchovními náměty
Oratorní tvorba se rozvíjela i v 19. století. Vznikla umělecky závažná díla s duchovní tematikou, která byla syntézou oratorní tradice s romantickými hudebně výrazovými prostředky. Vyznačují se zvukově bohatou orchestrální složkou, komplikovanější harmonií apod. Texty jsou v národních jazycích. K významným autorům oratorií patřili Felix Mendelssohn-Bartholdy (Paulus, Eliáš), Robert Schumann  (Ráj a Peri), Hector Berlioz (Dětství Ježíšovo), Franz Liszt (Legenda o sv. Alžbětě) aj. Tradici českého oratoria založil Antonín Dvořák (Svatá Ludmila).

zvuková ukázka  

Felix Mendelssohn-Bartholdy: Paulus, op. 36 – Da aber die Juden das Volk sah, So spricht der Herr
Felix Mendelssohn-Bartholdy navázal ve své oratorní tvorbě na předchozí tradici. Podobně jako Johann Sebastian Bach využíval melodie a texty protestantských chorálů, podobně jako v oratoriích Georga Friedricha Händela u něj dominují sborové části. Tyto vlivy spojil s hudebně výrazovými prostředky romantismu. Oratorium Paulus z roku 1836 pojednává o novozákonní postavě – sv. Pavlovi. Líčí jeho proměnu, kdy se z předního odpůrce křesťanství stal nadšený stoupenec Ježíšových myšlenek. V ukázce se Pavel setkává s Židy, kteří usilují o jeho život – recitativ tenoru se vystřídá se sborovou částí.




ORATORIUM VE 20. STOLETÍ


Oratoria s duchovními a světskými náměty
Ve 20. století vznikala oratoria na náměty duchovní, častěji i na náměty světské. Někteří skladatelé využívali velké vokálně instrumentální obsazení včetně mluveného slova, některá oratoria byla určena pro scénické provedení  – například oratoria Král David a Jana z Arku na hranici Arthura Honeggera, opera-oratorium Oidipus rex Igora Stravinského.

zvuková ukázka  

Arthur Honegger: Jana z Arku na hranici (Jeanne d’Arc au bücher) – Jana z Arku v plamenech (Jeanne d´Arc en flammes)
Oratorium je jedním z obsahově nejhlubších a hudebně nejpůsobivějších děl 20. století. Má historický námět, ale obsahuje i silné náboženské momenty. Hlavní postavou je Jana z Arku, která stála v čele lidového odporu Francouzů ve stoleté válce s Anglií. Zradou francouzských feudálů však upadla do zajetí Angličanů a byla upálena. Oratorium je napsáno pro velké vokálně instrumentální obsazení, vedle velkolepých sborů obsahuje sólové zpěvy a velmi výrazně působící mluvený text. Závěrečná scéna je obrazem Jany z Arku v plamenech, střídají se v ní sborové úseky s Janinými monology. Oratorium bylo poprvé uvedeno v roce 1938, první scénické provedení se uskutečnilo v roce 1942.




KONTROLNÍ OTÁZKY

  • Co je to oratorium?
  • Jaké byly počátky tohoto hudebního žánru?
  • Jaké typy oratoria se vyhranily v období baroka?
  • Co se rozumí termínem pašije?
  • Jak se rozvíjelo oratorium v období klasicismu, v 19. století a ve 20. století?
Tyto www stránky vznikly s podporou projektu FRVŠ 916/2008. Dotazy a připomínky: Dana Soušková